Matouš 11:30 Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.

Židům 12:1 …odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo,

 

Určitě každý z nás již nesl v životě nějaké těžké břemeno. Ať už neseme nákup, či kus nábytku, všichni se snažíme co nejrychleji dostat se na místo, kde ona břemena odložíme. Jaká úleva, když danou věc odložíme a ucítíme, jak naše ruce, ramena a vlastně celé tělo vnímá uvolnění. Stejně je tomu i tak s břemeny, která nosíme uvnitř. Lidé kolem nás jsou obtěžkáni břemeny minulosti, zármutku, vzteku, zranění, zklamání, méněcennosti, viny, neodpuštění a každý si tam jistě dosadí další věci. Tato břemena mohou být mnohokráte mnohem těžší, než ta fyzická. Mohou ovlivňovat naše životy od rána do večera. I jako věřící, můžeme nést břemena, která budou chtít táhnout k zemi a od Boha.

Ježíš však vyučoval, že Božím plánem je, abychom nesli jeho břemeno, o němž řekl, že netlačí ani netíží. Samozřejmě že odstraňování určitých břemen z našich životů může být proces, ale pokud se k tomu odhodláme, musíme věřit, že pokud to Bohu odevzdáme, on se o to postará a pro nás je důležité se rozhodnout, že tato břemena nebudeme opět zvedat. Apoštol Petr k tomu řekl: Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží. I Pet 5:7.

Nepřítel si je našich břemen dobře vědom a bude se snažit toho využít, abychom cítili tu tíhu, která nás sráží. I Bůh si je našich břemen vědom a proto již zaopatřil způsob, jak se všech břemen zbavit. Záleží na každém z nás co s tím uděláme. Pamatujme však, že břemeno které nechceme odložit poneseme dál.

Prozkoumejme proto každý sám sebe a pokud najdeme břemena která nám brání v dorůstání v Krista, vydejme mu je do rukou.

Pastor Pavel

 

 

 

Jan 1:29 Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.

1 Korintským 15:17 Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,

 

Každý z nás zhřešil. Není nikdo pod sluncem, kdo by mohl říci, že nikdy neudělal nic špatného. V Božích očích je hřích, hřích. Nezáleží na tom, dopustil-li se kdo lži, krádeže či vraždy. Hřích nás prostě odděluje od Boha. Je to propast, kterou samotný člověk není schopen překročit. Vypadá to, jako neřešitelná situace. Ale Bůh sám se rozhodl a přinesl řešení, aby každý člověk mohl tuto propast překročit a přijmout odpuštění všech hříchů. Poslal svého jediného syna, jinými slovy, dal své nejlepší. Slova Jana Křtitele jsou klíčová i pro každého z nás. Hle, beránek Boží, který snímá všechny hříchy světa. Každý kdo se rozhodne tomuto prohlášení uvěřit a vydá svůj život Kristu, může přijmout odpuštění svých minulých, přítomných i budoucích vin. Ježíš položil svůj život za každého z nás. Zemřel v bolestech a utrpení, ale třetího dne vstal z mrtvých, protože smrt na něj neměla právo. Písmo říká, že mzdou za hřích je smrt, jelikož však Kristus nikdy nezhřešil. Proto třetího dne vstal z mrtvých. Nestačí proto jen věřit v to, že Kristus je beránek Boží, ale také v jeho smrt i vzkříšení. Apoštol Pavel o tom řekl: ,, Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších.“ Někdo může položit otázku, jak si mohu být jist tím, že Kristus vstal z mrtvých. Je pravda, že jsem u toho osobně nebyl, ale nebyl tam ani ten, kdo se na onu otázku ptá. A nejlepším důkazem vzkříšeného Krista jsou proměněné životy lidí.

Každý z nás můžeme být svědectvím o to největším zázraku všech dob. Radujeme se proto, že máme skrze Krista přístup k Božímu trůnu. Chvála Bohu za to, že svého syna dal, že Ježíš za nás zemřel a že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, abychom mohly jednoho dne vstoupit do jeho království.

Pastor Pavel

 

Mat 3:16-17 Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil."

Žalm 123:1 Poutní píseň. Pozvedám své oči k tobě, jenž v nebesích trůníš.

 

V posledních dnech vypadala obloha velmi smutně. Zima a smog jakoby nechtěli pustit sluneční paprsky, které již všichni očekáváme. Sledujeme bedlivě zprávy o počasí a doufáme, že již brzy přijdou první jarní dny, ve kterých slunce prorazí onu ocelovou šeď, a my se konečně zahřejeme a nadýchneme čerstvého vzduchu. V Matoušově evangeliu se nám říká, že když byl Ježíš pokřtěn, otevřelo se nebe a Duch Boží na něj sestoupil v podobě holubice. Od té doby žil Ježíš pod otevřeným nebem. Po svém vzkříšení byl do nebe opět vzat, a pro nás se tím pádem nebe také otevřelo. Lidé žijící v hříchu a bez Boha jsou jako ti, kteří žijí v neustálém smogu. Pro nás, kteří věříme, je nebe otevřené. Ježíš pro nás nebe otevřel, abychom mohli zakoušet Boží vylití do našich životů. Boží vůlí je, aby na nás mohl vylít radost, pokoj, občerstvení, požehnání a hlavně odpuštění. Jelikož nám byly naše hříchy odpuštěny, mohou nám skrze otevřené nebe pomáhat i andělé Boží, jakožto sloužící duchové.

Žijeme tedy stejně pod otevřeným nebem, jako žil Kristus. I my máme Ducha Božího v nás a on je vždy ochoten poradit a pomoci. Záleží čistě na nás. Jedno je jisté, že ať půjdeme kamkoliv, Bůh je stále s námi. Pokud si uvědomíme, že je na naší straně, budeme žít dle jeho slova, pak nám bude nebe vždy otevřeno a naše modlitby budou vyslyšeny. Pamatujme, že co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují. A Boží vůlí není pár kapek, ale vylití jeho požehnání na své děti. Každý může vidět požehnání v něčem jiném, nicméně jedno je společné - a to, že nebe je pro nás otevřeno.

 

 

Žalm 30:5-7 Pějte žalmy Hospodinu, jeho věrní, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost, neboť jeho hněv je na okamžik, jeho přízeň však na celý život. Večer se uhostí pláč, a ráno všechno plesá. V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese. Žid 13:25 Milost se všemi vámi!

Každý z nás zakouší časy, kdy uléháme s vědomím, že dnešní den nepřinesl do našich životů zrovna to nejlepší. Pokládáme svou hlavu na polštář a máme mnoho otázek směřujících k nebi.

Ať už za svou nespavost můžeme vzhledem k našim špatným rozhodnutím, či ne, musíme si být vědomi, že Bůh je stále na naší straně. Jistě jsme si vědomi, že jeho myšlenky o nás, jsou myšlenky o pokoji, ne o trápení (Jer 29:11). Tak jako my nemáme odebírat svou přízeň od těch, kteří někdy chybují vůči nám, i

Bůh, jehož milost je dostatečná vůči celému světu, neodebírá svou přízeň od nás. Jistě je zapotřebí zmínit lítost i pokání, ale stejně je důležité zdůraznit Boží přízeň na celý život. Žalmista zmiňuje, že v dobách pohody s ním nic neotřese. Ale upřímně, kdo z nás je v pohodě bez Boží přízně? Vždy si buďme vědomi potřeby jeho přítomnosti a přízně v našich životech a to každodenně. Ať už jde o uzdravení, finanční požehnání, ochranu, přízeň na pracovišti či ve škole, nikdy nezapomínejme, že ON je Alfou i Omegou našich životů.

Jeho přízeň je nová každého rána a naše první i poslední slova i myšlenky dne patří jemu. Vzdávejme mu proto slávu a čest vším, co děláme. A pokud se nám podaří někdy sejít z oné správné cesty, jsem si jist, že to, co nám nedá večer spát, nemusí být jen špatné svědomí, ale Duch Svatý, který nás upozorňuje, že máme dát něco do pořádku.

Proto to vyznejme, hledejme Boží tvář, věřme v jeho odpuštění a příštího jitra můžeme vstát s vědomím, že je nám odpuštěno a že Boží přízeň je na naší straně. S tímto vědomím můžeme čelit dalšímu dni a hlavně ho žít, pro JEHO slávu.

Fil 3:13-14 Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.

A jsme opět na prahu nového roku. Někdo bude na ten minulý vzpomínat v dobrém, někdo méně. Nicméně všichni jsme v očekávání a naději, že tento rok bude lepší, než ten předchozí.

Apoštol Pavel o tom píše v listu Filipským, kdy říká, že zapomíná na to, co je za ním, a je upřen k tomu, co je před ním. Každý z nás víme, že naši minulost již nezměníme. Bude dobré se z ní poučit, ale rozhodně ne v ní zůstávat. Dobrou zprávou je, že Bůh na naší minulosti nestaví. Musíme si však uvědomit, že naši budoucnost určujeme hlavně my sami. Jaký tedy bude tento rok, a co všechno přinese či odnese, záleží čistě na nás samotných. Určitě to bude rok, kdy přijdou určité překážky, ale na druhé straně je nemusíme vyhlížet, ani jim chodit naproti. Doufám, že naše očekávání je směřováno k pozitivním věcem s vědomím, že Bůh je vždy s námi.

Jedno z Kristových prohlášení, které si musíme vzít k srdci - i když bylo vyřčeno setníkovi - je: "Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň." (Mat 8:13). Čemu budeme věřit, to budeme ve svých životech mít.

Je to naše víra, která bude určovat kurz našich budoucích dnů. Jsou to naše rozhodnutí, která ovlivní kvalitu následujících týdnů. A jsou to naše skutky, které prokážou naše odhodlán v dalších měsících.

Pokud nechceme, aby tento rok změnil jen dvojčíslí v kalendáři a náš věk, rozhodněme se již teď, že bude jiný, abychom na jeho konci byli schopni říct, že rok 2011 přinesl změnu k lepšímu. Chopme se toho, co nám je dáno a tvořme svou lepší budoucnost v souladu s vůlí našeho Pána.

Nebojme se o to, co drží budoucnost, neboť budoucnost má ve svých rukou Bůh.

 

   

Sponzoři  

F-nadace
F-nadace
   

Verš z Bible  

Galatským 6:2
“Berte na sebe trampoty druhých, jako to za nás udělal Kristus.”

   

Facebook