Všecko mohu v Tom, který mne posiluje.  

                                                        Fp 4:13

Milí bratři a sestry v Kristu,

máme za sebou další rok a můžeme rekapitulovat, co se podařilo, čím neustále procházíme a co se z různých důvodů nepodařilo. Dnes vás nechci vyzývat k tomu, abyste se snažili změnit věci, které se nepovedly, abyste dosahovali vytýčených cílů, nebo se snažili změnit své životy. Raději vás chci vyzvat, aby se celý váš život poddal Bohu. 

Pokud by platilo rčení „dokážeš to, ty to zvládneš“, tak vůbec nepotřebujeme Boha. Musíme naše myšlení nahradit Božím: „Sám to nedokážu, ale vše mohu v Kristu, který mě posiluje“. S Bohem není žádná věc nemožná! 

Chcete-li naplnit Boží vůli pro svůj život, vyžaduje to vždy víru v činění zázraků a plnou závislost na Bohu. Bible je plná příběhů mužů a žen, kteří vstoupili do Božího plánu a Bůh je vedl skrze zázraky divy a znamení. Z přirozeného pohledu to byly nemožné věci. 

Podívejte se na Noeho. Bůh mu řekl, aby vlastníma rukama postavil loď, tak velikou, aby se tam vešla všechna zvířata před nadcházející potopou. Představte si tu absurdní myšlenku - měl vlastníma rukama postavit obrovskou loď a do ní nashromáždit všechna zvířata po páru. Z lidského hlediska nemožné. Přesto to Noe s Boží pomocí a milostí dokázal udělat. Archa byla dokonalá a měla ty nejlepší parametry, aby uvezla všechna zvířata a uměla plout v rozbouřených vodách. Bůh rozuměl tomu jak postavit dokonalou loď. Úkolem Noeho bylo jen naslouchat Bohu a dělat vše co mu říká. Jeho známí si mysleli, že dočista přišel o rozum, když celá desetiletí pracoval na stavbě tak obrovské lodi. Ve všem důvěřoval Bohu! Když začala stoupat voda po celé zemi, tak Noe se radoval, že udělal všechno tak, jak mu Bůh řekl a práce nebyla marná ani zbytečná. 

A tak můžeme pokračovat dále a dále a jmenovat další biblické postavy, které Bůh povolal, aby činili úžasné věci pro Jeho slávu. Bůh si vždy vybíral obyčejné lidi, aby skrze ně činil zázraky a divy. Jedno však měli všichni společné, byli povoláni Bohem stát se součástí něčeho, co přesahovalo jejich myšlení. Díky jejich ochotě poddat se Bohu a dovolit Mu skrze ně pracovat na tomto světě, si je Bůh nadpřirozeně použil. 

Drazí bratři a sestry, když Bohu poddáme své životy tak potom se budou dít zázraky a divy, které nám popisuje bible. Nebojte se důvěřovat Bohu ve všech nemožných situacích, buďte použitelní pro našeho Pána a všechnu naději vložte do Něj. 

„Neboj se, jen věř!“ 

Amen

Žalm 33:11-14  Záměry Hospodinovy platí věčně, úmysly jeho srdce po všechna pokolení. Blaze národu, jemuž je Hospodin Bohem, lidu, jejž si zvolil za dědictví. Hospodin se dívá z nebe, vidí všechny lidské syny,  ze svého pevného trůnu shlíží na všechny, kdo obývají.

Začátek nového roku sebou přináší i mnohá plánování. Jistě je dobré plánovat a připravovat se, ale jako věřící nesmíme zapomínat, že náš plán musí být v souladu s Boží vůlí. Někdy se však vyskytnou situace, kdy naše plány mohou být narušeny, či dokonce změněny. Ne všechna taková narušení jsou ale ke škodě.

Podíváme-li se například na Marii, její plán byl narušen, ale užitek z toho máme všichni. Byla zasnoubena Josefovi a najednou ji anděl oznámil, že její plán bude trochu pozměněn (Luk 1:26-33).

Stejně tomu bylo i s apoštolem Pavlem, který ještě jako Saul měl v plánu zničit vznikající církev. Bůh však jeho plán narušil a změnil natolik, že ze Saula pronásledovatele se stal nejzapálenější kazatel, který napsal podstatnou část Nového zákona (Sk 9:1-9).

Ani Josefův život nešel zrovna podle jeho plánu, ale v každém zmíněném příběhu vidíme, že Bůh udělal to, co bylo nezbytné, aby byl naplněn jeho plán a vůle. Nepropadejme tedy strachu, panice či beznaději, pokud se naše plány nenaplňují tak, jak očekáváme. Pokud důvěřujeme Bohu, věřme i tomu, že bude řídit naše kroky dle svého záměru (Př 16:9). On sám přece ví, co je pro nás to nejlepší. Nekažme proto jeho záměr svou tvrdohlavostí, či neochotou se změnit. Ať už tedy plánujeme v tomto roce cokoliv, vložme s důvěrou svou budoucnost, záměry i cíle do Božích rukou a i když budou někdy narušeny, pamatujme, že ne všechna narušení musí být špatná.

On je přece Alfou i Omegou našich životů.

Pastor Pavel

Lukáš 9:62 Ježíš mu odpověděl: "Kdo se chopí pluhu a ohlíží se zpátky, nehodí se pro Boží království."

Matouš 6:33 Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno.

 

Nikdo z nás jistě nechce investovat do něčeho, o čem ví již dopředu, že nepřinese užitek. Ať už jde o čas, finance, energii, to, co chceme vidět, je pozitivní výsledek a výnos. Bůh do nás investoval své nejlepší a i on očekává návrat ze své investice lásky a milosti.      Ježíš nás upozorňuje, že pokud dáme ruku na pluh, nemáme se dívat zpět, jinak se pro království Boží nehodíme. Jsou to jistě silná slova, při kterých by každý z nás měl zhodnotit, jsou-li jeho ruce opravdu pevně na tom, k čemu ho Bůh povolal, a je-li jeho zrak upřen tím správným směrem. Když Ježíš pronesl tato slova, mluvil k těm, kteří ho již následovali, ale měli tendenci se ohlížet a vracet se do minulosti.

Ti, ke kterým tato slova promluvil, neměli jistě z lidského hlediska špatné motivy, jeden chtěl pochovat svého otce a druhý se chtěl rozloučit se svou rodinou, ale nikde není napsáno, že otec toho prvního již zemřel a u druhého šlo o to, že jeho rodina by ho přemlouvala, aby zůstal. Proto kdokoliv má jiné priority před královstvím Božím, to se pro něj nehodí. Jinými slovy je nepoužitelný. Samozřejmě to nemění nic na Boží lásce vůči dané osobě, ale ta se sama okrádá o Boží požehnání a okrádá ostatní, protože není požehnáním v tom, k čemu ho Bůh povolal.

Další důležitou věcí, kterou si musíme uvědomit, je, že práce s pluhem není jednoduchá a že se při ni i zapotíme. Bůh nám však vždy dá sílu a všechnu nebeskou podporu, abychom mohli činit jeho vůli. Bůh má pro každého z nás skvělý plán, tak nesundávejme ruce z pluhu a naplňujme to, k čemu nás do království povolal. Pevně se proto držme, ať na konci své cesty uslyšíme z Božích úst, jak dobrou investicí jsme se stali.

Pastor Pavel

 

1 Tes 5:11 Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.

2 Kor 13:11 Nakonec, bratří: žijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buďte jednomyslní.


Každý z nás potřebujeme v životě povzbuzení. Jistě si vzpomenete, kdy se vám dostalo zaslouženého poděkování, ať už za skvěle odvedenou práci, či za výborný oběd. Povzbuzení nic nestojí, přesto je nám vzácné a příjemné. Bůh sám nás ve svém slově povzbuzuje na mnoha místech, protože si je vědom, jak je důležité. Povzbuzení se nám však může dostat jen od lidí, kteří v nás vidí něco dobrého.

Jistě je třeba si jako věřící uvědomit, že bez Boha nemůžeme vůbec nic. Nicméně, i Boží slovo říká, komu čest, tomu čest. Je spousta lidí, kteří nevyužívají svěřeného potencionálu, či obdarování.

Je tedy na každém z nás, abychom našli každý den někoho, koho můžeme povzbudit, či mu jen poděkovat za to, co dělá. Jistě nebudeme denně běhat na záchrannou službu a děkovat za jejich skvělou a potřebnou práci, ale stačí mít otevřené oči a srdce a Bůh nás sám nasměruje k tomu, kdo zrovna ono povzbuzení potřebuje slyšet. Zkuste někoho povzbudit a sledujte, co se bude dít.

Všimneme-li si Krista, vždy hledal příležitost k povzbuzení. I v případě, kdy napravoval, dával příležitost ke změně. V dnešní době jsou lidé neustále bombardováni různými útoky, výčitkami a problémy celého světa, ale chybí povzbuzení, motivace a poděkování. Pojďme proto jednat jako Kristus. Pojďme pracovat jako jeho velvyslanci, kdy budeme opravdu přinášet povzbuzení a naději tomuto zraněnému a utrápenému světu.

Nezapomínejme také, že naše povzbuzení nemáme předávat jen světu, ale i našim sourozencům v Kristu. Kdy jste naposledy někoho objali, kdy naposledy jste někomu řekli, že ho rádi vidíte, kdy naposledy jste někomu poděkovali za jeho službu? Pro mne osobně je povzbuzením už jen to, že jste tady.

Pastor Pavel

 

 

Luk 5:4-6 Když Ježíš domluvil, řekl Šimonovi: "Jeď na hlubinu a roztáhněte sítě k lovu."  Šimon mu odpověděl: "Mistře, dřeli jsme celou noc a nic jsme nechytili. Ale když to říkáš ty, udělám to." Roztáhli tedy síť a nabrali takové množství ryb, že se jim síť začala trhat.

 

Každý z nás se jistě ocitl ve svém životě v situaci, kdy vytáhl takzvaně prázdnou síť. To znamená, že naše očekávání nebylo naplněno a výsledek naší práce byl nulový. Jako rybář mohu potvrdit, že když jdu na lov, neočekávám, že přijdu zpět s prázdnou. Pokaždé když nahodím, očekávám úlovek. Nevím ani kolikrát jsem se modlil, aby Bůh dal na můj háček nějakou obrovskou rybu, nicméně jsem zjistil, že ne vždy se tak stalo.

I apoštol Petr, který byl jistě považován za profesionála, se dostal do situace, kdy rybařil celou noc a nic nechytil. A zde je ta úžasná věc. Ježíš, ač tesařem, začal Petrovi radit, co a jak má dělat a Petr uvěřil a udělal, co mu Pán řekl. Vždy si musíme být vědomi toho, že Bůh to s námi myslí dobře. Petr a jeho společníci nevěděli, jaký úlovek mohou očekávat, ale Bůh poctil jejich poslušnost velkým zázrakem. Další věcí, kterou je třeba si uvědomit, je, že velikost úlovku byla vidět, až když byly sítě vytahovány. To znamená, že Bůh pracuje ve skrytu bez toho, aniž bychom museli my něco vidět.

On přece dobře ví, čemu čelíme a řešení má dříve, než my potřebu. Ježíš věděl, jaká byla Petrova noc. I přes jeho tvrdou práci, byla bezúspěšná. Nehledě na to, vzal Ježíš to, co Petr měl v přirozeném, a přinesl skrze to požehnání. Neztrácejme proto naději, i když naše sítě vypadají prázdné. Dovolme vždy Kristu, aby byl na palubě našich životů a naslouchejme jeho instrukcím a vložme mu do rukou vše, co nám svěřil. On se skrze to oslaví a naplní naše sítě, nejen pro náš užitek, ale i pro užitek druhých. Pak budeme opravdu naplňovat jeho plán a záměr.

Pastor Pavel

 

   

Sponzoři  

F-nadace
F-nadace
   

Verš z Bible  

Galatským 6:2
“Berte na sebe trampoty druhých, jako to za nás udělal Kristus.”

   

Facebook