Je to dobrý pocit žít bez hanby. To neznamená, že nikdy neklopýtneš, pouze to znamená, že díky Boží milosti se dostaneš zpět nahoru. Vzpomínáš si na to, jak jsi musel mít omluvenku, když jsi nebyl ve škole? Někteří z nás dávají omluvenku sami sobě, povolení být slabí, protože jsme se unavili bojem. Ano, je to dlouhý boj, ale můžeš vyhrát, pokud chceš! Zde je jeden z klíčů k vítězství: „Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni.” Pokud bojuješ o zbavení se návyku, který se tě pokouší zničit, Bůh nikdy nezamýšlel, aby ses o to pokoušel sám. Ať se tvůj návyk nebo zápas týká čehokoliv, jakmile se objeví – vyznej to! Když to uděláš, začne to ztrácet svou moc. Ptáš se: „Vyznat komu?“ Někomu, kdo tím prošel, někomu, kdo má soucit, někomu, kdo bude stát s tebou na modlitbách, někomu, komu se budeš zodpovídat, někomu, komu můžeš důvěřovat, že to neřekne nikomu dalšímu. Bible říká: „Upadne-li jeden, druh jej zvedne… Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba“ (Kazatel 4:10–12). Římští vojáci stávali zády k sobě, aby se navzájem chránili, když přicházel útok z různých stran. A kdo kryje tvoje záda? Ale zde je jedno varování: vyznávej svoje viny, ne viny někoho jiného! Nikdy nemůžeš být uzdraven díky vyznání vin spáchaných druhými. Vyznej svoje selhání a nech Boha, aby tě uzdravil. Dnes tě Bůh chce učinit celistvým a svobodným, aby ses radoval z Jeho požehnání. Dovolíš mu to?