„… tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.“ Římanům 4:5

Existují jen dva způsoby, jak se můžeš stát „spravedlivým“. První je prostřednictvím úsilí, druhý prostřednictvím víry. Pokud se chybně snažíš získat Boží náklonnost svým výkonem, nemůžeš si nikdy odpočinout, protože si nikdy nemůžeš být jistý, zda už jsi udělal dost, abys Boha potěšil. Když však věříš v Kristovo dokonané dílo na kříži, Bible říká, že vstupuješ do Božího „odpočinutí“ (viz Židům 4:3).Pavel napsal: „Kdo je v Kristu, je nové stvoření (něco, co předtím neexistovalo). Co je staré (touhy a činy) pominulo, hle, je tu nové (touhy a činy)!“ (2. Korintským 5:17) Nemusíš usilovat o to, abys byl v Božích očích spravedlivý. Ve chvíli, kdy jsi uvěřil v Ježíše, tě Bůh učinil „Boží spravedlností“ (viz 2. Korintským 5:21). Proč to udělal takhle? Protože jakákoli spravedlnost, které bys mohl dosáhnout dobrými skutky nebo dodržováním pravidel, je tak vzdálená tomu, co on vyžaduje, že by ji považoval za „poskvrněný šat“ (viz Izajáš 64:5). Bůh ti tedy připočítal svou spravedlnost (viz 2. Korintským 5:21). Pavel napsal: „Vždyť i David prohlašuje za blahoslaveného člověka, jemuž Bůh připočítává spravedlnost bez skutků: ‚Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty. Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích‘“ (Římanům 4:6-8).Edward Mote složil tuto píseň: „Chci stát jen v bílém rouchu jeho – bez vin před trůnem Pána svého, na Skále – Kristu, jenž mi vládne. Vše ostatní jsou písky zrádné.“ Raduj se! Přesně tak tě Bůh vidí: ospravedlněného skrze víru!

„Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.“    2. Korintským 5:21

Toto je úžasná, život měnící pravda: Bůh, který učinil svého bezhříšného Syna „hříchem“, činí z nespravedlivých lidí, jako jsme my, „spravedlivé“. Jak to dělá? Na základě našich skutků? Ne, skrze víru! „Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost“ (Římanům 4:5).U této spravedlnosti nejde o to se správně chovat – jde o víru ve správnou cestu. V Božích očích se nemůžeš stát spravedlivým díky lidskému úsilí nebo dodržováním zákona. Spravedlivým se stáváš pouze vírou v Krista a důvěrou v jeho dílo, které vykonal na kříži a kterým vše dokonal. Cítíš se provinile, když hřešíš? Ano, to bys měl; je to dobrý odstrašující prostředek! Kristus ale zemřel za všechny tvé hříchy. Proto také odstranil veškerou tvou vinu. Co cítíš? Vnitřní konflikt! Tvůj obnovený duch žije ve tvém neobnoveném těle a reaguje podobně, jako když tvůj přirozený organismus reaguje na něco škodlivého. Hřích je pro tvého obnoveného ducha něčím cizorodým, a když mu podlehneš, potěšení je krátké, ale následky špatné. V podstatě je to překročení duchovních hranic a tvůj obnovený duch ti říká, že nemůžeš dál žít v hříchu. Už bys to nebyl ty! Už nejsi starým člověkem, který se mohl oddávat hříchu a užívat si to, ale novým, kterému v hříchu není dobře, protože je „novým stvořením v Kristu“ (viz 2. Korintským 5:17).Raduj se! Bůh tě dnes vidí jako „spravedlivého“, proto k němu můžeš kdykoli přistupovat s naprostou důvěrou (viz Efezským 3:12).

„… buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“    Efezským 4:32

Tento příběh by si měl každý rodič přečíst a zapamatovat. „Jednoho dne jsme se s manželem tak pohádali, až jsme jeden na druhého křičeli. Utekla jsem na verandu a tam jsem plakala s hlavou v dlaních. Naše dvouletá dcerka hádku zaslechla. ‚Miluji tě, mami,‘ řekla, když si ke mně přisedla a objala mě kolem ramen. ‚Taky tě miluji,‘ řekla jsem. Položila si hlavu na moje rameno a ještě pevněji mě objala. ‚Přála bych si, abys mohla milovat i mého tatínka,‘ řekla. To zasáhlo mé zraněné srdce! ‚Já přece tvého tatínka miluji. Jen jsme se právě v něčem neshodli.‘ Moje dcerka se usmála, vstala a odcházela. ‚Kam jdeš?‘ zeptala jsem se jí. ‚Říct tatínkovi, že ho miluješ,‘ odpověděla.“Pokud vystavíte děti svému hněvu, ujistěte se, že jsou také u toho, když si navzájem v milosti odpouštíte. Naučte je, jak se vypořádat s problémem bez vzájemného útočení. Vysvětlete jim, že rozdílnost názorů může vést k řešení, které je nakonec pro všechny lepší. A zdůrazněte jim, že se dokonce můžete v dané věci mýlit, přesto ale neztrácíte vzájemný respekt a lásku.Často to může znamenat, že musíte děti učit něco, co jste se vy sami nikdy neučili. Pokud to tak je, poučte se z chyb svých rodičů a předejte toto poučení svým dětem. Odpusťte, když vás někdo zraní, a nechoďte se svou záští spát (viz Efezským 4:26). Ježíš řekl: „… odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení“ (Marek 11:25). Pamatujte, rodiče, vaše děti vás sledují!

„Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem … aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu.“    2. Timoteovi 3:16-17, B21

Když čteš denně tato zamyšlení, měj vždy na paměti, že jejich moc nespočívá v myšlenkách a komentářích autora, ale v psaném Božím slově. Pavel nám říká: „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem…“ (2. Timoteovi 3:16, B21). Je prosyceno Božími semínky života a tato semena budou klíčit ve tvém nitru, ponesou ovoce Ducha a budou „naplňovat“ Boží zaslíbení. Pohlížej na tato Slova pro každý den spíše jako na vstupní bránu než jako na cíl. Dívej se na ně jako na malou knížku, která vzbuzuje chuť na Velkou knihu!Když čteš Slovo pro každý den, měj vedle sebe svou Bibli a vyhledávej si odkazy, které jsou zde uvedeny. Když si takto budeš každý den ukládat Boží slovo v srdci, začnou se ve tvém životě dít úžasné věci. Žalmista napsal: „Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá. Vše, co podnikne, se zdaří“ (Žalm 1:1-3). Všimni si slov „vše, co podnikne, se zdaří“. Když obnovuješ svou mysl Písmem, tvoje víra poroste, tvůj pohled na věci se změní a každá oblast tvého života se začne měnit k lepšímu. „Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu“ (2. Timoteovi 3:16-17, B21).

„Mysl upevněnou v tobě…“ Izajáš 26:3, ČSP

Tajemství „dokonalého pokoje“ spočívá v těchto slovech Písma: „Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje“ (Izajáš 26:3, ČSP). Nejsou to okolnosti, co tě okrádá o pokoj, ale to, jak o okolnostech přemýšlíš.Soustředění na okolnosti jen vyvolává další nepokoj, protože okolnosti se neustále mění a často se vymykají kontrole. Bůh se ale nikdy nemění a zpod jeho kontroly se nemůže vymknout nic. Pokoj a starosti se vzájemně vylučují. Nepokoj omezuje tvou sebedůvěru, zastiňuje tvůj výhled a dusí tvého ducha. To tě okrádá o pokoj, který pochází z poznání Boha, jenž dokáže zvládnout cokoli a v němž jsou všechny věci možné. Důvodem, proč si děláme tolik starostí, je to, že jednáme přesně opačným způsobem, než jaký přináší pokoj. Obavy jsou jako odhlasování „nedůvěry“ v Boha. Nemusíš si to uvědomovat, ale pokaždé, když se poddáš starostem, v podstatě říkáš: „Nevěřím, že to Bůh může nebo chce zvládnout. Nejsem si jistý, zda mu v této věci mohu důvěřovat, takže budu muset nést toto břemeno nebo zvládnout tento problém sám.“Bůh je buď objektem tvé důvěry, nebo pouhým pomocníkem na částečný úvazek, kterého voláš, když něco nemůžeš zvládnout sám. Připomíná to slona a myš, kteří šli po mostě. Když došli na druhou stranu, myš prohlásila: „Panečku, to jsme tím mostem ale zatřásli!“ Když začneš vidět Boha v hlavní roli a sebe ve vedlejší, začneš nacházet pokoj, který ti tak dlouho unikal.

   

Sponzoři  

F-nadace
F-nadace
   

Verš z Bible  

Koloským 3:16
“Mějte stále na paměti Kristovo učení; jeden druhému pomáhejte k jeho lepšímu pochopení a vzájemně se moudře napomínejte. Z vděčného srdce zpívejte Bohu písně k jeho oslavě.”

   

Facebook