„A začali se jeden jako druhý vymlouvat…“ Lukáš 14:18


Pojďme se podívat na některé výmluvy, se kterými přicházíme, abychom se nemuseli držet vize, kterou nám Bůh dal:
1) „Sny se nevyplňují obyčejným lidem, jako jsem já.“ Bratři Wrightové chtěli létat. Winston Churchill si představoval svobodnou Evropu. Dr. Martin Luther mladší snil o rasové rovnoprávnosti. Ale nemusíš být světově známou osobností, abys mohl mít vizi. Ne, snaha o naplnění vize je to, co dělá rozdíl mezi obyčejnými a neobyčejnými lidmi. Obyčejní lidé, kteří jdou za svou vizí, žijí neobyčejné životy. Proč to říkáme? Protože Bohem daná vize tě bude motivovat k důležitým změnám ve tvém životě. Nezměníš sám sebe kvůli tomu, že chceš prožít svůj sen; jdeš za svou vizí a ten proces tě změní a změní to, čeho můžeš dosáhnout. Jinými slovy, tvoje vize je obojím, tvým cílem i hybnou silou.
2) „Pokud ta vize není dost velká, nestojí za to, aby o ni člověk usiloval.“ Velikost neurčuje důležitost. Tvoje vize nemusí být velká; jenom musí být větší než ty sám. Matka Tereza řekla: „Všichni nemůžeme dělat velké věci, ale všichni můžeme dělat malé věci s velkou láskou.“
3) „Teď není ten správný čas, abych usiloval o svou vizi.“ Povolení následovat tvou vizi přichází ze dvou zdrojů: od Boha a od tebe samotného. Romanopisec Georgie Eliot řekl: „Nikdy není příliš pozdě na to, aby ses stal tím, kým jsi mohl být.“ Načasování nebude nikdy dokonalé, proto stejně dobře můžeš začít teď. Když to neuděláš, tak budeš příští rok o rok starší a ani o krok blíž.

Read more http://www.spkd.cz/2012/01/slovo20120103/

„Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží.“ 1. Petrova 5:7


Ježíš řekl: „Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete“ (Matouš 6:31–32).
Jeden spisovatel napsal: „Jednou jsem si kvůli něčemu dělal starosti, když jsem zaslechl pastora, jak říká: ,Dělání si starostí je nedostatek důvěry v Boha.‘ A tehdy jsem si začal dělat starosti kvůli tomu, že si dělám starosti. Pak někdo jiný řekl: ,Nedělej si s tím starosti.‘ Zní to jednoduše, ale já pocházím ze skupiny lidí, kteří mluví ve víře, ale jednají ve strachu. Pak přišel jeden kamarád s neobvyklou myšlenkou: ,Proč nevyzkoušíš poukaz na starosti? Ten tě opravňuje dělat si tolik starostí, kolik chceš, ale jen tehdy, když: a) tě starosti nasytí a oblečou; b) to bude v tvém životě přínosem a ne ztrátou; c) starosti zlepší tvůj zítřek; d) ti nebude vadit, že budeš jednat jako nevěřící!‘ Potom řekl: ,Pokud to nebude fungovat, udělej si seznam všech věcí, kvůli kterým si děláš starosti, vlož seznam do krabice a dej ho nahoru na polici, kam nedohlédneš. Pokud je Bůh neochoten nebo neschopen se o to postarat, vždycky se můžeš ke krabici vrátit a znovu si začít dělat starosti, ale dej Bohu aspoň šanci. A zatímco čekáš na Jeho odpověď, modli se, stůj na Jeho Slovu a nepusť své starosti ke slovu.‘“
Rozšířený překlad Bible říká: „Uvrhni všechny své starosti (všechny své obavy, všechna svá trápení, všechna svá znepokojení jednou provždy) na Něj, neboť Mu na tobě záleží“ (1. Petrova 5:7, přel. z angl.).

Read more http://www.spkd.cz/2012/01/slovo20120102/

„Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu!“ Lukáš 5:4


Někdo řekl, že průměrnost je to nejlepší z nejhoršího a to nejhorší z nejlepšího. Chceš toto v novém roce? Pokud ne, musíš být ochoten opustit bezpečí místa, na kterém jsi, a jít tam, kde tě Bůh chce mít.
Poté, co učedníci lovili ryby celou noc a nic nechytili, řekl Ježíš Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu!“ Jinými slovy, opusť bezpečí pobřeží a buď ochoten čelit zuřivosti bouře s vědomím, že Bůh je s tebou.
Helen Keller, která překonala neuvěřitelné problémy, řekla: „Bezpečí je mýtus. Důvod, proč ho nezakoušíme, je ten, že neexistuje. Vyhýbání se nebezpečí nebo selhání není z dlouhodobého hlediska bezpečnější, než jistý risk. Život je buď odvážné dobrodružství nebo vůbec nic.“ Někam „vyplout“ znamená stanovit si cíle, připravit plán k jejich dosažení a stát se zodpovědným. Vyžaduje to zůstávat v souhlasu s Boží vůlí, postavit se vlastním strachům a odhalit jejich užitek, který je patrný na jejich druhé straně. Vyžaduje to dívat se do zrcadla a respektovat nebo napravovat to, kým se stáváš. Je to vydání svého života něčemu většímu, než jsi ty sám, i když tomu ostatní nerozumí. Znamená to mít postoj „nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty Bože“ a usilovat o velké věci pro Boha.
Když vstupuješ do nového roku, zastav se a vzpomeň si na Boží dobrotu. Podívej se na cenovku Jeho vůle pro tvůj život a srovnej ji s tím, co už platíš; pak srovnej obě odměny. Potom „vypluj“ a neohlížej se zpět!

Read more http://www.spkd.cz/2012/01/slovo20120101/

„…odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému.“ Kolos­kým 3:13

K tomu, abys začal nový rok správně, musíš pustit jakékoliv staré nevraživosti, které tě táhnou dolů. Philips Yancey popisuje odpuštění jako nadpřirozené jednání a říká: „Nenajdete delfíny, kteří by odpouštěli žralokům, že požírají jejich kamarády. Je to svět, kde jeden požírá druhého, ne odpouští jeden druhému. Hořkost se dostaví přirozeně, když jsi byl zraněn, zatímco odpuštění je nadpřirozené a vyžaduje Boží zmocňující milost.“ Ale pamatuj na to, že Ježíš řekl: „…jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení“ (Matouš 6:15). Lidsky řečeno, neexistuje jediný důvod, proč by Bůh měl odpustit tvoje hříchy, ale přestupky, které ti odpouští každý den, zdaleka převažují cokoliv, o co ty kdy budeš požádán, abys odpustil druhým. Skrze odpuštění měníš celou dynamiku. Otevřeš dveře, za kterými jsi obojím: vězněm i žalářníkem; osvobodíš sebe i druhou osobu. Nevraživost tě nejen odděluje od lidí, kteří bývali přáteli, ale ve skutečnosti zkrátí tvůj život tím, že produkuje smrtelné enzymy podílející se na vzniku fyzických onemocnění.

Read more http://www.spkd.cz/2011/12/slovo20111231/

„Vyžeň otrokyni i jejího syna…“ Galatským 4:30

Izmael a se narodil jako důsledek Abrahamova pokusu uspíšit Boží plán a naplnit ho díky lidskému úsilí. Děláš to? My všichni máme svého „Izmaela“: dobrý nápad, který nebyl Božím nápadem a může ti zkomplikovat život. Řekneš: „Ale nemiloval Bůh i Izmaela?“ Ano, a požehnal mu (viz 1. Mojžíšova 17:20). Ale Bůh řekl, že naplní svůj plán pouze skrze Izáka. Když běžíš napřed před Bohem a pokoušíš se nahradit Jeho vůli svou vlastní, nejen že budeš trpět, ale lidé, které miluješ budou trpět také. Duchovně řečeno, když ti Bůh řekne: „Vyžeň otrokyni i jejího syna,“ říká, „je čas jednat s tvou minulostí a vyčistit tvé zavřené zásuvky.“ Ale všimni si ještě něčeho dalšího v tomto příběhu. Stejně jako to bylo s Izmaelem a Izákem, někdy tvůj zázrak a tvá chyba mohou růst společně pod jednou střechou. V jedné oblasti věci mohou být velmi špatné a v druhé velmi dobré. Dnes ti Bůh možná říká: „Kvůli poslání, které pro tebe zamýšlím, musíš odstranit tuto věc ze svého života.“ Je bolestivé vzdát se něčeho, co tvoje „tělo“ vytvořilo, ale nemáš na vybranou. Zde jsou dvě možnosti. Můžeš být pohnut jeho naléháním a minout se s Božími nejlepšími věcmi. Nebo můžeš říci: „Tolik tě miluji, ale Boha miluji více.“ Když jsi ochoten odejít od něčeho, co miluješ, protože Boha miluješ více, nazývá se to „oběť chvály“ (viz Židům 13:15). A když to nabídneš Bohu, dostaneš se na pozici, kdy můžeš obdržet plnost Jeho požehnání pro svůj život.

Read more http://www.spkd.cz/2011/12/slovo20111230/

   

Sponzoři  

F-nadace
F-nadace
   

Verš z Bible  

Galatským 6:7-8
“A nemylte se: s Bohem nejsou žerty. Co zasejete, to taky sklidíte. Kdo staví na svých vlastních schopnostech, spěje do záhuby, protože myslí jenom na sebe. Kdo však jedná tak, jak chce Bůh, sklidí od něj věčný život.”

   

Facebook