„Bůh mi však ukázal, abych žádného člověka neměl za nečistého nebo poskvrněného…“    Skutky 10:28, B21

Z židovského pohledu byl Kornelius pohan, špatný člověk. Jedl špatné jídlo, stýkal se se špatnými lidmi a přísahal věrnost špatnému vůdci – Cesarovi. Neuměl citovat zpaměti Tóru, ani nepocházel z Abrahama. Nebyl obřezaný, ani košer a byl nečistý. Přesto udělal dvě věci, které stály Bohu za to, aby mu věnoval pozornost. Modlil se za duchovní osvícení a byl štědrý k chudým a potřebným. Bible říká, že to byl ten, kdo „… s celou svou rodinou vě?il v?jedin?ho Boha, byl velmi ?t?dr?řil v jediného Boha, byl velmi štědrý vůči židovskému lidu a pravidelně se modlil k Bohu“ (Skutky 10:2). Až do tohoto okamžiku bylo evangelium kázáno pouze Židům. Ale Bůh to chtěl změnit. A použil si k tomu Petra, jednoho z nejvíce nábožensky založených lidí té doby, které jste mohli potkat. Ve vidění ukázal Bůh Petrovi plátno, které sestupovalo z nebe; bylo plné všeho jídla, které měli Židé zakázáno jíst. Petr začal protestovat: „To ne, Pane! Ještě nikdy jsem nejedl nic, co poskvrňuje a znečišťuje“ (Skutky 10:14). A protože to Petr nechtěl pochopit, opakovalo se to třikrát. Nakonec hlas z nebe řekl: „Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté“ (Skutky 10:15). Díky tomu se Petr nechal pozvat do Korneliova domu a kázal tam evangelium. Ale ještě než skončil, aby dal výzvu, Duch svatý padl na všechny přítomné a potvrdil, že je to Boží vůle. V tom okamžiku Petr prohlásil: „Bůh mi však ukázal, abych žádného člověka neměl za nečistého nebo poskvrněného…“ (Skutky 28:21, B21). Kéž to Bůh ukáže i tobě!

„… všichni se oblečte v pokoru…“ 1. Petrova 5:5, ČSP

Bible říká: „… oblečte se v pokoru jeden vůči druhému, neboť ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost‘. Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas. Všechnu svou starost uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží“ (1. Petrova 5:5-7, ČSP). Pojďme si rozdělit tyto verše na čtyři části:1) „Oblečte se v pokoru“. Pojem „oblečte se“ odkazuje v kontextu Písma na bílý přehoz nebo zástěru, kterou si obvykle oblékali služebníci. Znamená to snad, že musím vyhovět každému přání? Nikoliv; pokud bys tak činil, možná by se to líbilo všem ostatním, ale určitě ne tobě. Jen zůstaň tím, kým tě Bůh povolal, abys byl, ale až přijde příležitost, buď ochotný druhým posloužit.2) „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.“ Pokora neznamená podceňovat se; znamená, že budeš na sebe myslet méně než na druhé.3) „Pokořte se pod mocnou rukou Boží, aby vás povýšil v příhodný čas.“ „Mocná ruka Boží“ symbolizuje v celém Písmu dvě věci – Boží ruku kázně a Boží ruku vysvobození; potřebuješ obě. Podrobuj se tedy jeho kázni a prožiješ jeho vysvobození.4) „Všechnu svou starost uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží.“ Zde má Petr na mysli jednu z ústředních lidských vlastností – pokud se o sebe nepostarám, nikdo jiný to za mě neudělá. Pokud však věříme, že „Bohu na nás opravdu záleží“, nemusíme myslet jen na sebe. Dostali jsme více volnosti soustředit se na potřeby druhých a důvěřovat, že Bůh nepomine nic, co se týká naplnění našich potřeb.

„Kdo by pohrdal dnem malých začátků?“ Zacharjáš 4:10, B21

Když dal Bůh Gedeonovi vítězství nad Midjánskými, stačil mu k tomu oddíl čítající pouhých tři sta vojáků, proti kterým stály tisícovky ozbrojenců (viz Soudců 7). Nešlo ani tak o to, že by byla nouze o vojáky; jako spíše o to, že Bůh chtěl prokázat svou moc „v den malých začátků“. Ježíš si mohl vyvolit, kolik chtěl učedníků, ale k tomu, aby zasáhl svět evangeliem, mu jich stačilo pouze dvanáct. Nasytil pět tisíc lidí pouhými pěti chleby a dvěma rybičkami ze „školní svačiny“ jednoho chlapce. Přirovnal Boží království k hořčičnému semínku – nejmenšímu ze všech, které přesto vyroste v mohutnou rostlinu. Přirovnal své království ke kvasnicím, kterých je v těstě minimálně, a přesto díky nim těsto vykyne. To vše měl na mysli, když říkal: „Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i ve velkém“ (Lukáš 16:10, B21).Takže, pokud stále prosíš Boha, aby tě učinil větším, namísto lepším, můžeš tě to přivést ke zklamání. Žádná modlitba na světě totiž nemůže Boha pohnout k tomu, aby ti dal to, na co nejsi připravený. Henry Wadsworth Longfellow řekl: „Nebýt zaslepené lidské ctižádosti, většina lidí by v malých začátcích uspěla.“ Snaha být větší ti přivodí možná jen žaludeční vředy, nespavost nebo neschopnost užívat si požehnání, které ti Bůh dal. Jasně, být lepším je hůře měřitelné a ne tak efektní, ale vnitřní stabilita, kterou přinášejí úspěšné malé začátky, je cennější a trvalá. Pokud prožíváš „den malých začátků“, raduj se a buď si jistý, že Bůh pro tebe ty větší a lepší věci připravené má.

„Blaze člověku … jenž získal rozvahu!“ Přísloví 3:13, B21

Klíčem k úspěchu je, že děláš správnou věc ve správný čas. Teolog Tryon Edwards řekl: „Dělej vše ve správný čas a na správném místě … nejenže toho uděláš více, ale získáš mnohem více volného času než ti, kdo se do všeho hned hrnou.“ Pokud tě již unavuje život v neustálém stresu, profesor teologie Howard Hendricks ti osvětlí čtyři hlavní příčiny, které za tím stojí:1) Říkaš ano příliš mnoha věcem. Lewis Sperry Chafer kdysi řekl: „Většina našich duchovních aktivit je pouze o něco levnějším anestetikem, kterým tišíme bolest z prázdnoty života.“ Všechna tvoje „dělání“ v jádru nedokáží tuto prázdnotu zaplnit.  2) Neumíš se zastavit, abys dobil baterie. Poslušně vytahuješ svůj diář a plníš volná místa dalšími úkoly. Ale nepleť se; že máš srovnané úkoly, aby se nepřekrývaly, ještě není plánování. Pouze se zařadíš do zástupu stresu vystavených a krátkodobě zaměřených lidí, kteří lítají od jednoho špatně naplánovaného úkolu ke druhému; navíc to pro jejich duchovní pohodu pranic přináší.  3) Nejsi schopný vychutnat si svoje dílo. „Naplněná touha potěší duši…“ (Přísloví 13:19, ČSP). Máš tolik práce a příprav na další úkoly (často aniž bys dokončil ty předchozí), že nemáš čas ohlédnout se a vychutnal si dobře vykonanou práci. Není divu, že tě pak přepadají chmurné myšlenky, že život je na nic.  4) Dlužíš více, než můžeš splácet. Příště si budeš muset vzít další úvěr – zadrž! Nemusí to tak být. Stačí, abys předložil svou takzvanou „potřebu“ Bohu a uvidíš, co na to řekne. Pokud máš skutečný zájem rozvíjet svůj duchovní potenciál, použij zdravý rozum a zakomponuj tyto čtyři zásady do své práce.

„… Hospodin se dívá na srdce.“ 1. Samuelova 16:7, B21

Autor mnoha knih John MacArthur říká: „Tím, jak Ježíš vykládal zákon, zasadil smrtelnou ránu mýtu, že dojem, kterým zapůsobíme, spraví všechno. Utajovaný hřích je obzvláště odporný, protože:1) Bůh hledí na srdce. Kdybychom si uvědomili, že ve skutečnosti je Bůh naším jediným divákem, nebudeme se k tomu stavět tak bláhově. Je pošetilé si myslet, že utajením hřích zmizí ze světa … a dvojnásob pošetilé je myslet si, že jsi lepší než druzí, když hřešíš, aniž by to někdo věděl … a vrchol pošetilosti je svá přestoupení dokonce skrývat. ‚Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar…‘ (Přísloví 28:13).  2) Hříšné myšlenky pocházejí ze stejného zdroje jako hříšné skutky. Když Ježíš řekl, že nenávist nese tu samou míru viny jako vražda a že chtíč je ve své podstatě cizoložství, nemyslel tím, že neexistuje žádný rozdíl mezi hříchy. Říkal tím pouze, že člověk plný chtíče si nemůže myslet, že je menším hříšníkem než smilník. Už sama skutečnost, že někdo takto smýšlí, jen dokazuje, že v nás samých dřímá stejný potenciál nemorálních skutků. A tudíž, kdo nenávidí svého bratra, nosí v srdci zárodek vraždy.  3) Pokrytce jeho hříchy nadýmají. Proč? Protože to znamená nosit a skrývat je uvnitř. Ježíš nazýval pokrytectví ‚kvasem farizeů‘ (viz Lukáš 12:1), protože se jako kvas projevuje. Požírá tvoje svědomí a kvasí pokušením k dalším hříchům, které postupně ničí tvůj charakter. Nevěnuj pozornost tomu, kdo se ti pokouší namluvit, že to, jak vystupuješ, je nade vše! Tvůj soukromý život je lakmusovým papírkem tvého charakteru: ‚… jak (člověk) v duchu uvažuje, takový opravdu je‘ (Přísloví 23:7, ČSP). Pokud chceš vědět, kým opravdu jsi, podívej se na svůj soukromý život. Pak pohlédni do zrcadla Božího slova a dovol, aby odhalilo a napravilo myšlenky a záměry tvého srdce.“

   

Sponzoři  

F-nadace
F-nadace
   

Verš z Bible  

Koloským 3:16
“Mějte stále na paměti Kristovo učení; jeden druhému pomáhejte k jeho lepšímu pochopení a vzájemně se moudře napomínejte. Z vděčného srdce zpívejte Bohu písně k jeho oslavě.”

   

Facebook